V uplynulém týdnu absolvovali žáci tříd 3. E a 3.H dvoudenní odbornou exkurzi do Moravskoslezského kraje. Cílem byly společnosti TATRA Trucks a. s. a Lenzing Biocel Paskov a. s.
Středeční program v Kopřivnici zahrnoval návštěvu tzv. servisní školy, věnovanou seznámení s originální tatrováckou koncepcí podvozku (páteřová roura a nezávislé výkyvné nápravy), který je dnes podle přání objednatelů osazována dalšími konstrukčními prvky. Oba zkušení lektoři spojení se značkou celým svým profesním životem, nám také přiblížili nejúspěšnější období, kdy koncem 20. století dosahovala produkce desetinásobku současné a nákladní Tatry vyhledávali zákazníci na několika kontinentech. Následovala prohlídka montáže vozidel modelových řad PHOENIX (civilní použití včetně odvozu dříví), FORCE (vojenská a požární vozidla) a TACTIC (vojenská). Odpoledne se účastníci přesunuli na nedaleký zkušební polygon, s plochou 60 ha a 22 km tratí nejrozsáhlejší ve střední Evropě, jehož prostředí, trati rozmanitých podkladů a sklonů, měli možnost poznat při dynamických jízdách s továrními řidiči. Zážitek to byl mimořádný. Povedenou tečkou byla prohlídka nedávno zpřístupněné expozice nákladních vozidel TATRA v rekonstruované budově bývalé podnikové slévárny. Poděkování za organizaci a celodenní péči patří paní Janě Mohylové, obchodní manažerce pro segment agro a klíčové zákazníky.
Po noclehu v kraji Petra Bezruče, na dohled Lysé hory, pokračovala exkurze v Paskově, kde se od roku 1983 zpracovává méně kvalitní smrkové dříví. Původně šlo o výrobce buničiny (celulózy) pro papírenství, který dnes spadá do vlastnictví rakouské společnosti Lenzing AG a produkuje buničinu pro výrobu viskózových vláken. Na 1 t viskózových vláken se spotřebují asi tři tuny dřeva v podobě bílé štěpky. Čistá buničina z Biocelu je v rámci koncernu transportována do závodů v jihovýchodní Asii, kde se dalším chemickým zpracováním vyrábí vlákna pro oblíbené a široce rozšířené viskózové tkaniny. Společnost Lenzing patří s cca 20 % podílem k největším světovým producentům těchto vláken. Neméně zajímavé jsou i další zdejší technologické procesy. Zbytek, tj. asi 50 procent dřevní hmoty mimo celulózu se v podobě hustého výluhu po chemické regeneraci (zpětné separaci chemikálií používaných při vaření dřeva) používá k výrobě energie. V současnosti je z pohledu spotřeby elektřiny a tepla Biocel zcela soběstačný. Elektřinu, kterou nespotřebuje při provozu závodu, dodává do distribuční soustavy. Nedílnou součástí podniku je také velkokapacitní čistička odpadních vod. Za organizaci této exkurze patří poděkování paní Lence Lukšíkové.