Ve čtvrtek 24. září se třída 1.C vydala na svůj adaptační kurz. Cíl? Školní chata Vobešlovka. Počasí? Řekněme, že si pro nás připravilo vlastní adaptační program. Cesta pěšky do kopců byla místy pořádně mokrá, a tak jsme s velkou radostí uvítali úkryt na Rolandově vyhlídce.
A protože správný výlet se neobejde bez jídla, přišly na řadu buřtíky. Déšť nedéšť – opečený špekáček chutná vždycky! Když konečně vykouklo sluníčko, navštívili jsme dělostřeleckou tvrz Stachelberg a vystoupali na rozhlednu Eliška. Došlo i na nejrůznější hry, při kterých se ukázalo, že někteří spolužáci mají soutěživost tak trochu v krvi. Večer patřil společnému posezení, zpívání za libých tónů kytary a samozřejmě také přírodě. Z okolních lesů se ozývalo troubení jelenů, protože právě probíhající říje nám nabídla úžasný koncert. Po večeru plném zážitků jsme přenocovali na chatě a v pátek 25. září vyrazili zpět. Domů jsme se vrátili možná trochu unavení, ale zato s pořádnou zásobou společných zážitků, smíchu a historek. Adapťák 1.C tedy splnil svůj účel – poznali jsme se, užili si společný čas a zjistili, že nás nerozhodí ani déšť. Maximálně nám trochu zmoknou boty.