V neděli 23.4.2017 se třída 2. O vypravila na cestu do Francie na návštěvu spřátelené lesnické školy ve Vic en Bigorre. V 8:45 jsme vyjeli z Trutnova směr Hradec Králové, potom po dálnici směr Praha, Benešov až na hranici v Rozvadově. Cestou jsme se stavili v McDonald’s na obědě.
Po pár hodinách jsme překročili hranice s Německem. Cesta pokračovala v poklidném duchu, hráli jsme hry, povídali si a zpívali. Pomalu se blížily francouzské hranice. V tom se to stalo.
Asi dvacet kilometrů před hranicemi s Francií začpěl v autobuse smrad benzínu. Paní řidička zastavila na nejbližším odpočívadle a zkontrolovala stav autobusu. Měli jsme prasklou hadičku v motoru. Začal nekonečný večer pln očekávání, kdy už vyjedeme. Pomalu se začalo stmívat a všichni se postupně zabalovali do dek. Kolem osmé hodiny jsme se dozvěděli, že budeme muset přespat v autobuse a že se dnes už nikam nepojede. Následující noc jsme strávili ve studeném autobuse. Ještě, že jsme měli hřejivé deky (Eliška Tauchmanová).
V pondělí 24. 4. jsme se probudili po krušné noci strávené v autobusu na odpočívadle. Hodně z nás, i když jsme byli zabaleni v dekách až po uši, bylo promrzlých na kost. Naštěstí brzy přijeli pánové s náhradním dílem do autobusu. Neunikli jsme ale pozornosti německých policistů, kteří se na nás přišli podívat. Všichni jsme byli nadšení, že můžeme pokračovat směr Francie. Cestou jsme se kochali přírodou a hráli různé hry. Při zastávce na benzínové pumpě ve Francii, jsme dostali horkou čokoládu nebo kávu. Nikdo nečekal, že nastanou další komplikace.
Opět jsme byli nuceni zastavit, tentokrát na dálnici. Autobus odmítal pokračovat v jízdě. Všichni byli velice zklamaní. Řidiči i pedagogický doprovod se snažili vše zabezpečit. Po nějaké době vyjednávání pro nás přijel náhradní autobus, který nás odvezl do garáží. Zde jsme měli přečkat noc. Každý si našel nějakou sedačku, kde se mohl dobře vyspat a kdo chtěl, spal v uličce (K. Nováková a J. Kotyk).
V úterý 25. 4., po vřelém probuzení paní učitelkou Paťavovou v autobusu, jsme se oblékli, vzali si kartáčky na zuby a šli do místnosti, kde nám francouzští řidiči přichystali výbornou snídani. Horkou čokoládu nebo kafe a k tomu máslový croissant, klasickou bagetu nebo sladký závin. Po snídani jsme si vyčistili zuby a přendali kufry z jednoho autobusu do druhého. Mohlo se vyjet do Vic-en-Bigorre. Cestu jsme si užívali a kochali se nádherným výhledem na Pyreneje. Ve Vic-en-Bigorre jsme se přivítali s Francisem, naším koordinátorem pro pobyt ve Francii. Francis nás zavedl na náš hostel, který byl úžasný. Byla to menší dvoupatrová chatička ze dřeva s pěti pokoji o třech až pěti postelích + rozkládací gauč v kuchyni. Na něm museli spát kluci (Vráťa a Martin).
Poobědvali jsme ve školní jídelně. Jako hlavní chod byla buď Musaka (zapečená zeleninová směs) nebo kachní stehno s dušeným hráškem a karotkou. Předkrm a dezert jsme měli dle vlastního výběru z denní nabídky. Po výborném obědě jsme přejeli autobusem do malebných lázní Aquencis. Jedná se o termální lázně se specializací na pohybový aparát. Doménou těchto lázní je krásny dřevěný design, sauny a vířivky na střeše s výhledem na hory nebo bazén, kde pod vodou hrají písničky. Po hodině a půl v těchto úžasných lázních jsme bohužel museli odjet zpět do školy. Zde jsme se poprvé setkali s francouzskými studenty v učebně anglického jazyka. Každý jsme se představili a řekli něco málo o sobě. Po večeři jsme Francouze naučili hru čin-čong, Martin vyhrál souboj s jedním klukem z francouzské skupiny v ruční páce. Po cca půl hodině jsme jeli na hostel, kde jsme si vybalili věci a šli koukat na film Jak vycvičit draka 2. První noc v hostelu byla sice krátká, ale v pohodlné posteli. V porovnání s předešlými dvěma dny spánku v autobuse byla dostačující (Silva Jadrníčková, Vráťa Šimek).
Ve středu 26. 4. začal další náročný, ale krásný den. Po vydatné snídani jsme vyjeli do krápníkových jeskyní. Prohlídka byla velmi poutavá, škoda že s francouzským výkladem, zakončená krátkou plavbou na loďce. Při návratu z jeskyní nás čekalo zahřátí v kavárně v podobě výborné horké čokolády nebo čaje. O pár kilometrů dál jsme se stavili na vydatný piknik pod stříškou na náměstí, kde jsme si zahráli i pár her. Po obědě následovala návštěva luxusních lázní „Spa thermal de cauterets“. Zde jsme se zrelaxovali po uplynulých dnech, užili si vířivky, sauny i venkovního bazénu s výhledem na nádherné Pyreneje. Odpočatí z lázní jsme se vydali do školy na vynikající oficiální večeři, kde jsme se zase o něco více sblížili s francouzskými studenty a učiteli. Večer jsme zalehli unavení, ale spokojení (Nikita Macola, Kateřina Suchardová).
Ve čtvrtek 27. 4. jsme vyrazili na největší výlet až k břehům Atlantiku. Cestou jsme se nejprve zastavili v městečku Espelette v rodinné čokoládovně Antton Chocolatier, kde jsme dostali odborný výklad i s ochutnávkou. Poté už jsme dorazili do přímořského městečka Saint Jean de Luz. Po šálku výtečné čokolády jsme se vrhli k mořským vlnám. I když bylo poměrně chladno, neodolali jsme a alespoň nožky jsme si smočili. Byla to nádhera, a tak jsme navštívili ještě jedno město Biarritz. Biarritz je francouzské lázeňské přímořské letovisko nacházející se v jihozápadní Francii v Akvitánii, v departementu Pyrénées-Atlantiques, na břehu oceánu v Biskajském zálivu asi 11 kilometrů severně od hranic se Španělskem. Návštěvu Baskicka jsme zakončili výbornou večeří v nedaleké kafeterii.
28. 4. - předposlední den naší návštěvy jsme dopoledne trávili v chemické laboratoři. Díky vybavenosti tamější laboratoře jsme měli možnost vyzkoušet plno zajímavých a poučných pokusů. K dispozici byly tři vzorky vody, zjišťovali jsme pH, obsah kovů, nitrifikaci, nitraci, tvrdost vody. V učebně anglického jazyka proběhla prezentace doposud pořízených fotografií. Následoval oběd a seznamovací hra, při které jsme se ještě více sblížili s dosud málo hovornými Francouzi. Úkolem bylo jednoho z nich nakreslit a o jiných studentech zjistit různé informace. Například: Kde byli na dovolené? Co je baví? Jak by charakterizovali Čechy a jaká české jména znají?. Poté jsme se oddělili od francouzské skupiny a odjeli do nákupního centra, kde jsme se i navečeřeli a zahráli si bowling. Všichni jsme odjížděli nadšení a unavení (Kateřina Benešová).
V sobotu 29. 4. jsme si ráno nejprve zabalili všechny věci, zahráli si pétanque,pink ponk a posilnili se na poslední výletní den. Dopoledne jsme obešli jezero o délce 6 km a tím strávili krásné chvíle v přírodě s nádherným výhledem na samotné Pyreneje. Po výtečném pikniku na břehu jezera jsme se vydali k poutnímu místu Lurdy (francouzsky Lourdes), což je jihofrancouzské město ležící v podhůří Pyrenejí v departementu Hautes-Pyrénées. V roce 1858 zde došlo k mariánskému zjevení mladé Bernadettě Soubirousové, a brzy poté se Lurdy staly jedním z nejdůležitějších římskokatolických poutních míst světa. Později exhumované a v městečku Nevers vystavené tělo Bernadetty Soubirousové zůstalo dodnes neporušeno.
Takto symbolicky jsme se rozloučili s Francií a s naším skvělým koordinátorem Francisem a vydali se vstříc k domovu. V neděli 30. 4. se kolem 18.00 hod. po klidné cestě opět setkáváme se svými nejbližšími a plni dojmů a skvělých zážitků se rozjíždíme do svých domovů. Děkujeme!!!